Transformované fondy

06.11.2019

Tak jsme zase jednou s klienty řešili staré a dobré známé "penzijko". Rozumějme staré dobré Penzijní připojištění (dále jen PP), aneb Transformované fondy. Ať chceme nebo nechceme, peníze se někde investují a ukládají. Klient v produktech PP a Doplňkového Penzijního spoření (dále jen DPS) skutečně investují. Ale nemají nad tím kontrolu. A ani neví kam investují, jak a proč. Zaujalo nás toto "profláknuté" téma. Podívali jsme se na tyto produkty tak z trochu jiné perspektivy.

Nyní mě dovolte trošku rekapitulace. 4,44 milionu lidí má tyto 2 produkty uzavřeny. Penzijní připojištění (3,345mil obyvatel) nebo Doplňkové penzijní spoření (1,099mil obyvatel). Velikost aktiv nyní osciluje kolem 476mld korun. Z těchto 476mld (ano, miliard) je 420. 958. 000,- uloženo právě ve starém Penzijním připojištění. Rozdíl, tedy 55.408.000 připadá na DPS. A zde máme a vidíme zakopaného psa.

Nejde o to, jestli staré fondy mají nebo nemají výnosy, ale podívejme se, kam fakticky peníze klientů putují a co se s nimi děje. Tak například: Allianz PS - 69 % státní dluhopisy a 11 % na běžném účtu Dohromady cca 80 %. Axa PS je na tom obdobně = 77,59 % ve státních dluhopisech a 6,39% na účtu, ČSOB 88,89% Státní dluhopisy a 7,98 % běžný účet. A tak bych mohl pokračovat. Ostatní PS mají v transformovaném fondu fakticky stejná či více podobná čísla. Více můžete najít zde, na Asociaci penzijních společností.

https://www.apfcr.cz/wp-content/uploads/2019/10/TRANSFORMOVAN%C3%89-FONDY-3Q-2019.pdf

A co je na tomto zajímavé? No, ony společnosti za to tak trošku nemohou. Ony prostě musí investovat do českých státních dluhopisů. A tak se dostáváme k zajímavé myšlence. Stát si prostřednictvím penzijních společností od obyvatel a firem půjčuje na svůj provoz, nabídne státní podporu, která je sice připsána klientovi na účet, ale obratem vlastně vrácena zpět státu jako nákup státního dluhopisu. Pokud se podíváme nejen na zhodnocení státních dluhopisů, ale vůbec na správné alokace pro dlouhodobý investiční horizont, tak je jasné, že nikdo si nechcete spořit / investovat do českých státních dluhopisů s nulovým nebo velmi malým výnosem na 30 let. A to ještě nemluvíme o inflaci a reálném výnosu. A když se zeptáte lidí na ulici "půjčili byste českému státu za 1 % p.a. ročně hrubého na 30 let?" Tak si všichni budou plácat na čelo, jestli jsem se nezbláznil. No a přeci 3,3 milionu obyvatel toto dělá - ano, nevědomost je krásná.

A co na to náš bráška DPS? Není to tam lepší? Ale ano, je - můžeme si zvolit investiční strategii. A jak to vypadá v praxi se můžete podívat zde:

https://www.apfcr.cz/wp-content/uploads/2019/10/%C3%9A%C4%8CASTNICK%C3%89-FONDY-3Q-2019.pdf

Všechny fondy mají vždy násobně vyšší úložky u konzervativní strategie nežli dynamické. S jedinou světlou výjimkou. A tou je Conseq, kdy v konzervativní strategii nemá fakticky žádná aktiva. Ale např.

PS ČS má cca 5,29x více peněz v konzervativním fondu oproti dynamické strategii. U ČSOB je to cca 2,6x, ČP cca 5,99x více. A tak náš milý střadatel kolikrát přejde z PP do DPS, ale fakticky do stejné investiční strategie. Tak třeba Allianz PS: 73 % aktiv na běžném účtu (kdo si chce spořit a zajistit se na důchod spořením na běžný účet, zvedněte ruku) a zbylých 11 % u Státních dluhopisů. ČSOB 46 % na běžném účtu, u NN to 47 % a u KB 65 %. A zbytek portfolia? No, to již asi uhádnete sami. Jen podotýkám, za tyto investiční strategie platíte vy klienti! Minimálně 0,4 % plus 10 % poplatek za zhodnocení (success fee).

A závěr? Myslíme si, že DPS má místo na trhu. Pro zaměstnance je to zajímavá možnost, jak získat pár korun navíc. Pro zaměstnavatele získat nějakou tu daňovou úsporu. Pokud by klient měl dynamickou strategii, ani poplatky nejsou vysoké. Klienti prostě mají špatně alokovaná portfolia na dlouhodobé horizonty. Víme, že neříkáme žádnou fantastickou zprávu, ale jak je vidno, stále se to musí opakovat. Pokud si spoříte na důchod, zkuste se zamyslet nad převodem smlouvy z PP do DPS a změnou investiční strategie.

A takové malé zamyšlení. Proč finanční poradci nepracují s klienty na téma Penzijního připojištění? No, protože stát omezil jejich provize. A poradci se ani nevyplatí vyplnit smlouvu, nedej bože jet za klientem. A že by stát toto udělal schválně? Aby mu neutekli ovečky? Přeci jen cca 420 miliard korun ve státních dluhopisech už je příjemné zpestření státního rozpočtu. A co kdyby se přesunuly tyto peníze od státu do globálních investičních portfolií?

Ale to jsou asi jen spekulace.